Sobota 15. května 2004
Propadám se kamsi do hlubin (či výšek) .... a zase vidím tu obrovskou vlnu, na které letím a něco mi říká:
"Buď v horách tu dobu, co se to stane. Země se obrátí vzhůru nohama a přijdeme o všechno, co "máme". Ale tak je to správně..... :-)"
26.12.2004 Tsunami v jihovýchodní Asii
Některé oblasti Sumatry v blízkosti epicentra otřesů v Indickém oceánu zmizely v důsledku zemětřesení pod mořem. Dno oceánu se propadlo až o tři metry. Bylo to, jako kdyby se prolomila obrovská hráz přehrady, jejíž hladina ale stále stoupala. Během 2-3 minut hladina stoupla asi o 6-7 metrů a zastavila těsně pod prvním patrem našeho hotelu. V prvních okamžicích nám vůbec nedocházelo, co se děje. Prostě jsme to nechápali a vyděšeně zírali kolem sebe. S minimem osobních věcí jsme rychle vyběhli do druhého patra (www.national-geographic.cz).
7. ledna 2005
Zase se mi zdálo o vodě.
Byl jsem kdesi v místnosti, kde jsem něco rozlil. Je tam více lidí. Chci to utřít, ale kaluž se zvětšila. Chci ji postupně vybrat hrníčkem. Zvětšuje se dále, a z místnosti je krajina. Kaluž ustí do jezera obehnaného hradbou hor. Kaluž je mi po ramena, vylézám ven. Z jezera směrem kamsi kolem mě projde veliké zvíře. Hroch? Ne, je to slon. Vidím jeho typický zadek s ocáskem, kolem je tříšť vody.
Stoupám s nějakými lidmi, kteří jsou nazí do kopce. Mají kůži potřenou popelem, štíhlá urostlá těla. Vedou slona. Otočí se, a vidím, že místo nosu mají legrační chobůtky. Evokuje mi to sen před mojí cestou do Indie, kdy mi muž s obličejem slona (Bůh Ganesh) radil, jak si připravit energetické jídlo na cestu.
Slyším, jak ti lidé říkají: "Jak se jim máme ukázat"?
Vzpomenu si, že někde v kopcích je přítelkyně Jitka, a že musím pro ni.
Sen končí.
28. března 2005 Zemětřesení v Indickém oceánu
Zemětřesení v Indickém oceánu o síle 8,7 stupně Richterovy škály, které v pondělí v noci zasáhlo pobřeží indonéské Sumatry, způsobilo rozsáhlé škody (BBC)
4. listopadu 2006
Ležím doma s chřipkou a trasuji ve svém vědomí, co s čím souvisí, a jaké vazby to má na různé vrstvy vědomí. Úplně jsem vypnul a dopřávám si absolutní klid. Znovu a znovu mě fascinuje, jak rychle se v klidu vědomí defragmentuje, a projasňuje. Je to sice známý fakt, ale v běsu všedního dne si to musím neustále připomínat.
Výsledkem klidu je neobyčejně silný sen, kdy mám fyzický pocit, že "tam" jsem.
Nejprve jsem někde u moře a sleduji hladinu za nějakými útesy. Začíná se zvedat, a bouřit. Lidé se snaží evakuovat a tahají sebou všelijaké krámy. Jsem tam s dcerou přítelkyně a cítím, že nesmím brát vůbec nic. Lezeme do nějaké bedny, proud nás nese kamsi, a střih; jsem na povrchu nějaké planetky a vidím nad hlavou cosi jako tsunami vlnu tvaru kobry. Říkám si "to ale není voda" a slyším odpověď "slapové síly"...
Z vrcholu vlny se nad zemí odpoutá jakási koule, letí kolem mě, mizí na pozadí (to si nepamatuji, ale bylo nějaké složité) a pak cosi lupne, jako když se otevře kovový zámek. Okamžitě pozoruji, jak zmizí gravitace, a držím se křečovitě povrchu. Cítím, jak mizí kyslík, a uvědomuji si, že kdesi v dutinách "uvnitř" kyslík zbude, a že tam lidé vydrží déle. Pak sen náhle mizí, a já se probouzím do absolutně ostré bdělosti.
Zdá se, že další vlna tsunami, tentokráte nebývale velká, a doslova globální, spláchne odpad této civilizace ze zemského povrchu, aby byl integrován do již zrozených energetických struktur Nové Země (viz meditace a informace Marko Pogačnika http://www.markopogacnik.com ).
Zajímavé informace najdete na ZDE - přehled zrychlujícího se vývoje vás nenechá na pochybách, že se "něco" opravdu děje.
A co s tím?
Více na http://ota.lunak.info